Moře & pláže
Jadranské moře (Adriatické) je vedlejším mořem Středozemního moře. Název Jadranské moře je etruského původu, který ho nazývali Hadriatickým, podle své osady Hatria. Později se začal používat název Adrii, přičemž název Adria se používá dodnes v mnohých jazycích, např. italštině či němčině. Rozprostírá se mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem. Omývá břehy vícero krajin. Na západě jsou to břehy Itálie, na východě Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Albánie. Východní pobřeží začíná rozsáhlým Tertským zálivem, na severu a na jihu končí Otrantskou úžinou. Západní pobřeží Jadranu, teda italské, je málo členité, bez ostrovů, s nížinným přilehlým vnitrozemím. Východní pobřeží, teda převážně jugoslovanské, je velmi členité, velká část pobřeží vyniká vysokým počtem ostrovů, skoro po celé délce je pobřeží členité.
V průběhu let hladina Jadranu pozvolně a neustále stoupá, přibližně o 2,5 mm za rok, co může být např. za 400 let asi 1 metr. Potvrzením pro stoupající hladinu jsou např. zatopené přístavy.
Zeměpisná charakteristika
Moře je dlouhé přibližně 800 km, jeho průměrná šířka dosahuje 180 km, teda jeho plocha má přes 130 000 km2. Tato rozloha představuje asi jednu pětinu Středozemního moře. Severní část Jadranu je plytká, hloubka může mít v průměru jen okolo 23 m (v Terstském zálivu), směrem na jih hloubka klesá až na 1330 m. Hlubší část Jadranu zabírá i černohorské pobřeží. Mořské dno tu dost rychle klesá do tzv. Jihojadranské kotliny. Tato je dlouhá asi 300 km a široká 80 km. V místech vzdálených jihozápadně od města Herceg Novi je Jadran nejhlubší, asi 1330 m.
Mořské dno je členité, jeho tvar je výsledkem tektonických procesů, vplyvem mořských proudů a eroze. Nerovné oblasti se mění vplyvem sedimentace organických zbytků, co je proces pomalý a nepřetržitý.
Mořské proudy
Mořské proudy jsou součástí systémů středomořských proudů. Vznikají vplyvem větrů a rozdílů v tlaku, teplotě a slanosti moře. Proudy vznikající z mořského dna vznikají vplyvem pohybu mořské vody z teplejších oblastí do chladnějších. Vplyvem zemské rotace se mořské proudy pohybují proti směru hodinových ručiček. Průměrná rychlost těchto proudů je 7 km za den, přičemž ne všechny se pohybují stejnou rychlostí. Nejrychlejší jsou mořské proudy mezi bokou Kotorskou a ostrovem Vis, které proudí rychlostí až 13 km za den. Nejpomalejší jsou proudy směrem na sever, v chorvatské části Jadranu. Nejrychlejší proudění je v zimě díky jižním větrům, Nejpomalejší jsou jesenní proudy.
Mořské živočichy a podmořský svět
Žije tu asi 100 druhů ryb, a přibližně 280 druhů sem v určitých obdobích táhne. Kromě ryb se loví i ostatní mořský živočichové, jako kraby, chobotnice či mušle. Na nádherné korálové útesy se můžou turisti podívat při potápění. Významný je mořský rybolov v Jadranském moři.
Příliv a odliv
Rozdíly mezi přílivem a odlivem jsou na černohorském pobřeží Jadranu malé, tento rozdíl je menší než 30 cm, velmi zřídka je to víc. Na severním pobřeží, např. při západoistrijském pobřeží dosahuje až 80 cm, ale může mít až metr. Hladinu moře může zvednout v některých úzkých kanálech silná bóra (severozápadní vítr z pevniny).
Vlny
Vlny vznikají působením větru. Na vznik velkých vln je potřebná velká plocha, po které fouká vítr. Od tvaru pobřeží a jeho vystavení větru závisí síla vln, přemíchávají se povrchové vody s vodami z hloubky moře. Délkou vlny se rozumí vzdálenost mezi dolními částmi dvou vln. Výška vln v Jadranském moři je obyčejně mezi 0,5 a 1,5 m, velmi zřídka vznikají vlny vyšší než 5 metrů.
Průhlednost
Průhlednost mořské vody závisí na vícero faktorech, na vypařovaní, úhlu dopadu slunečních paprsků, salinitě, oblačnosti a jiných. V různých částech Jadranu se průhlednost značně liší. Největší průhlednost je nad Jihojadranskou kotlinou, kde dosahuje 56 m. Mezi městy Herceg Novi a Ulcinj se na otevřeném moři pohybuje okolo 50 m. Směrem na sever klesá, nižší je též u velkých měst a též tam, kde se vyskytují podmořské sladkovodní prameny, kde je průhlednost jen 2 metry.
Čistota
Na čistotu moře má velký vplyv to, že tu nejsou větší průmyslné podniky, které patří k největším znečišťovatelem moře. Taky velká města, která mají záporný vliv na čistotu okolitého moře, tu nejsou. Zvyšování turistického ruchu a budování turistických zařízení zatím nemá negativní vliv na čistotu mořské vody. Čistota vody v Jadranském moři je teda skutečně výborná.
Salinita
Salinitou, teda slaností moře se nazývá množství soli, která je získána z jednoho kilogramu mořské vody a vyjadřuje se v gramech. Průměrná salinita je 38 promile. Největší slanost v Jadranském moři je na jihu, v Jihodalmátské kotlině, kde je až 38,9 promile v hloubce 130 m. V Boce Kotorské to je 38,7 promile. V severní části Jadranu je salinita mezi 20 až 30 promile. V jednotlivých ročních obdobích je salinita rozdílná, největší je koncem srpna a začátkem září, nejmenší je zjara a koncem podzimu.
Teplota
Průměrná roční teplota vody je 18,9°C. Nejchladnější moře je během zimy, kdy je teplota kolem 13°C. Nejchladnější je v únoru. Během jara se začíná moře oteplovat a během léta dosahuje teploty kolem 22°C až 25°C, na jihu může mít i 27°C. Ve větších hloubkách je teplota vody více- méně konstantní během celého roku.
| Měsíc | Voda °C |
|---|---|
| Leden | 13.0 |
| Únor | 12.5 |
| Březen | 13.9 |
| Duben | 16.1 |
| Květen | 20.4 |
| Červen | 23.7 |
| Červenec | 24.4 |
| Srpen | 25.1 |
| Září | 23.8 |
| Říjen | 21.3 |
| Listopad | 18.2 |
| Prosinec | 14.8 |
Vetry
Větry, které jsou v Jadranu, jsou bura, jugo, mistrál a nevera.
Bura vane ze severovýchodu, hlavně v pozdějších podzimních měsících. Je to studený nárazový vítr, který způsobuje vysoké vlnobití.
Jugo je nejčastější na podzim, během zimy a jara přináší déšť. Na pevnině není tento vítr silný, na moři ale vytváří až 6 m vysoké vlny.
Mistrál je vítr přicházející ze západní a z jihozápadní strany, teda z moře. Je to příjemný svěží vítr, který přináší osvěžení během letních pálav v nejteplejších hodinách. Díky němu jsou pálavy na černohorském pobřeží dobře snesitelné. Vane nejčastěji od konce jara a v létě, kdy vane každý den. Foukat začíná mezi 14 a 15 hodinou, je to denní vítr. Významný je i pro milovníky vodních sportů, jako windsurfing a jachting, které je možné díky němu vykonávat. Nevera je vítr s krátkými prudkými bouřkami, který nemá stálý směr a přináší vítané ochlazení. Je silný, ale trvá krátko.
Pláže
Černohorské pobřeží je v délce 293 km, z kterých je 73 km pláží a z nich je 33 km písečnatých. Pobřeží má 4 hlavní riviéry: Tivatskou riviéru, Kotorskou riviéru, Uljcinskou riviéru a Barskou riviéru. Pod každou z nich patří množství nádherných pláží.
Lodní doprava
Lodní doprava má pro státy, které leží na pobřeží Jadranu prvořadou důležitost. Možnost lodní dopravy znamená mnohonásobné snížení nákladů na přepravu tovarů v porovnání s jinými druhy dopravy. Dnes se 80% světové výměny tovarů uskutečňuje po moři. Lodní doprava je výhodná i z ekologického hlediska.
V přepravě osob jsou důležitější jiné způsoby dopravy, ale významné jsou obrovské výletní lodě, které brázdí vody všech světových oceánů a moří. Důležité přístavy, které na břehu Jadranu vyrostly, jsou: Terst, Benátky, Koper, Rijeka, Split, Ancona, Bar, Bari, Durres.
V posledních letech stoupá význam Jadranského moře hlavně v oblasti cestovního ruchu, který v Černé Hoře představuje mimořádný podíl v devízovém hospodářství republiky.
